Ekonomika Hluk

Hlukové limity v souvislosti s novelou nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

vrtwtf

[Angličtina]

Nařízení vlády č. 433/2022 přijaté dne 7. 12. 2022 povoluje vyšší hladiny hluku z infrastrukturních projektů. Tyto změny vstoupí v platnost 1. 7. 2023. Ačkoli se pohled na změny hladiny zvuku vyjádřené v decibelech neboli dB může zdát triviální, je třeba si uvědomit, že dB je logaritmická, nikoli lineární stupnice.

Ačkoli se může zpočátku zdát, že zvýšení limitů hluku je relativně malé, například 5 dB, 8 dB nebo maximálně 13 dB, je důležité si uvědomit, že dopad tohoto zvýšení není lineární, ale exponenciální.

Například zvýšení limitu hluku o 5 dB z 55 dB na 60 dB neodpovídá lineárnímu zvýšení o přibližně 10 %. Místo toho má za následek multiplikační účinek, který přibližně ztrojnásobí hladinu hluku.

Takový postup ignoruje výsledné náklady na zdraví i produktivitu v ekonomice a odkládá je. Přesouvá je z rozvahy infrastrukturního projektu do pozdější, ale větší socioekonomické zátěže, kterou je obtížné přiřadit.

V určitých situacích může toto exponenciální zvýšení vést k ohromujícímu dvacetinásobnému rozšíření mezních hodnot hluku. Je těžké pochopit, že politici hlasující pro tuto legislativní změnu skutečně chápali, pro co hlasují.

Nyní k údajům. (dB můžete převést na lineární x-násobnou stupnici jednoduše jako xLinear=10^(dB Δ/10). Je však lepší reprezentovat tuto lineární stupnici v pascalech, protože ty představují míru síly na plochu ušního bubínku člověka. dB můžeme převést na pascaly jako xP = 10^(dB/20) * 0,00002)

V souladu s tím jsme vzali původní úrovně dB stanovené vládou, nové zvýšené úrovně dB a doporučené úrovně Světové zdravotnické organizace, převedli je všechny na milipascaly (mPa) a vynesli rozdíly do grafu. Výsledky jsou zarážející. Je to případ, kdy se ďábel skutečně skrývá v detailu.

Jako zdroj dat jsme použili vynikající infografiku Koridoru D8[1]https://kd8.cz/nase-temata/hluk/. Velmi dobře vysvětlují i základní principy zvuku. K dispozici je také dobrá analýza od advokátní kanceláře CHS Legal[2]https://www.chslegal.eu/aktualne/detail/zmena-narizeni-vlady-o-ochrane-proti-hluku-prinasi-nasobne-zvyseni-hlukovych-limitu-u-dopravnich-sta/.

Změny, které vstoupí v platnost 1. 7. 2023, jsou stručně řečeno tyto:

Pro dopravní infrastrukturu povolenou do 31. 12. 2000:

  • Dráha: Hlukový limit se zvýší z 60 dB/55 dB (mimo ochranné pásmo 55 dB/50 dB) do 30. 6. 2023 na 68 dB/63 dB od 1. 7. 2023 den/noc.
  • Dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy: Hlukový limit se zvýší z 60 dB/50 dB do 30. 6. 2023 na 68 dB/58 dB od 1. 7. 2023 den/noc.
  • Silnice III. třídy, místní komunikace III. třídy a účelové komunikace: Hlukový limit se zvýší z 55 dB/45 dB do 30. 6. 2023 na 68 dB/58 dB od 1. 7. 2023 den/noc.

Pro dopravní infrastrukturu povolenou po 1. 1. 2001:

  • Dráha: Hlukový limit se od 1. 7. 2023 mění z 55 dB/50 dB mimo ochranné pásmo na 60 dB/55 dB ve dne i v noci.
  • Dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy: Hlukový limit zůstává stejný, tedy 60 dB/50 dB.
  • Silnice III. třídy, místní komunikace III. třídy a účelová komunikace: Hlukový limit se mění z 55 dB/45 dB do 30. 6. 2023 na 60 dB/50 dB od 1. 7. 2023 den/noc.

Zde jsou změny vyneseny do grafu jako změny akustického tlaku a procenta:

Kolik představují změny v procentech?

VRT.

Kolika lidí se to týká? Hrubý a zjednodušený odhad můžeme provést takto.

S rostoucí vzdáleností od silnice nebo železniční trati dochází podle zákona převrácené kvadratury k rychlému poklesu intenzity zvuku. To znamená, že se sníží intenzita akustické energie, která se k lidem žijícím v blízkosti silnice nebo trati dostane. Zvukové vlny se rozprostřou a rozředí, což vede k tomu, že s rostoucí vzdáleností je zvuk vnímán slaběji.

Známe-li vzdálenost, ve které se zvuk měří (často 25 m), můžeme vypočítat vzdálenost, ve které se bude vyskytovat druhá, nižší hladina zvuku dB. To je pro nás v současném scénáři užitečné, protože existují vědecká měření hluku pro znečištění HSR, kde je uvedena jak hladina (dB), tak vzdálenost.

Například studie amerického ministerstva dopravy “High Speed Rail: Cost of Compliance for Noise” (Vysokorychlostní železnice: náklady na dodržování hluku). Mitigation Procedures” [3]https://railroads.dot.gov/sites/fra.dot.gov/files/2022-01/HSR%20Noise%20Mitigation%20Procedures.pdf str. 29 a 30 uvádí pro HSR 85 dB ve vzdálenosti 25 m.

Pokud použijeme následující vzorec s touto zdrojovou hodnotou 85 dB ve vzdálenosti 25 m:

vzdálenostLimit = měřená vzdálenostSrc *(10^( (měřenáDBSrc – limitDB) / 20) ), zjistíme, že zákonný limit 55 dB bude splněn ve vzdálenosti 790 m od místa měření, což je 25 m od zdroje.

Česká republika má průměrně 134 obyvatel/km^2[4]https://worldpopulationreview.com/countries/czech-republic-population.

Délka VRT je 580 km. Proto je ”vyloučená zóna” 790m + 25m široká (x2) = 1,63km široká x délka trati = 945km2, takže bude zasaženo 126684 lidí.

Stejné výpočty se starým nočním limitem 50 dB nám dávají počet obyvatel, kterých se to týká, 222279.

Zvýšení limitu hluku VRT z 50 na 55 dB tedy snižuje odpovědnost na polovinu.

Při použití limitu 44 dB pro noční dobu podle WHO dostaneme počet postižených obyvatel 439895!

Náklady na hlukovou zátěž.

Takové zvýšení povolených hladin hluku výrazně zlevňuje infrastrukturní projekty. Má však negativní vliv na zdraví obyvatel a z ekonomického hlediska dlouhodobě poškozuje hospodářství.

I když je náročné získat pro tuto oblast spolehlivá ekonometrická čísla, Světová zdravotnická organizace ve svém dokumentu: “Pokyny pro hluk v životním prostředí

pro evropský region”[5]https://www.who.int/europe/publications/i/item/9789289053563.

důrazně doporučuje snížit hladinu hluku pod

  • Silnice: den 55 dB, noc 45 dB (str. 30).
  • železnice: den 54 dB, noc 44 dB (str. 49).

Nový zákon české vlády znamená výrazně vyšší hladiny akustického tlaku, než jsou limity WHO.

WHO přezkoumala vědecké důkazy z let 2014-2018 o zdravotních účincích hluku. Zjistila, že existují dostatečné důkazy pro doporučení snížit hluk pod určité úrovně v případě kardiovaskulárních onemocnění, poruch spánku a obtěžováním hlukem. Všechna doporučení v níže uvedené tabulce, včetně doporučení pro tvůrce politik, byla “silná”.

Hluk ve dne, večer a v noci (Lden)Hluk v noci (Lnight) 
Silnice5345
Železnice5444
Letadla4540

Podle českého ministerstva zdravotnictví nemají pokyny WHO v této souvislosti žádnou právní závaznost[6]https://www-mzcr-cz.translate.goog/stanovisko-mz-koridor-d8/?_x_tr_sl=cs&_x_tr_tl=en&_x_tr_hl=en-US&_x_tr_pto=wapp. To sice může být pravda, ale nerespektování pokynů WHO týkajících se hluku v životním prostředí by mohlo ztížit vyhlídky české vlády na získání finančních prostředků EU i na přilákání externích investic do projektu. Nedodržení může vyvolat obavy o splnění environmentálních norem EU a ohrozit tak přístup k financování ze strany EU. Kromě toho mohou potenciální investoři, zejména ti, kteří se zaměřují na udržitelnost a odpovědné investování, považovat nerespektování mezinárodních směrnic ze strany vlády za riziko, což může vést k nezájmu nebo neochotě investovat zvenčí. 

Kromě toho jsou opatření na snížení hluku velmi nákladově efektivní. Studie Evropské komise z roku 2021 ukázala, že v případě silnic se na každé 1 euro vynaložené na konkrétní protihlukové opatření vrátí 10 eur v podobě sociálních  přínosů[7]https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/f4cd7465-a95d-11eb-9585-01aa75ed71a1/language-en s. 153, obr. 5.23.

Snížení hluku v EU pro železnice je 7:1, viz obrázek 5.28, strana 165 výše uvedeného dokumentu.

Dále bychom čtenáře rádi odkázali na “Zprávu Evropské komise Evropskému parlamentu a Radě EU o provádění směrnice o hluku v životním prostředí v souladu s článkem 11 směrnice 2002/49/ES” z 20. března 2023 [8]https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/HTML/?uri=COM:2023:139:FIN, oddíl 4, odst. 5, v níž se uvádí, že cílem směrnice je harmonizovat řízení hluku nákladově efektivním způsobem, a rovněž se v ní uvádí, že zavedení konkrétních opatření v oblasti hluku by přineslo návratnost 10 EUR v podobě společenských přínosů za každé vynaložené euro, čímž by se řešily zdravotní problémy a poskytly dlouhodobé společenské přínosy způsobené hlukovým znečištěním.

Postoj českého ministerstva zdravotnictví svědčí o zjevné neúctě k blahu svých občanů. Argumenty ministerstva jsou zjevně účelové vzhledem k tomu, že jsou v rozporu s výše uvedenou zprávou WHO, zprávou EU Phenomena a nedávnou zprávou Evropské komise, rovněž uvedenou výše.

Vyvrácení postoje ministerstva naleznete zde [9]https://kd8.cz/reakce-spolku-koridor-d8-ke-stanovisko-ministerstva-zdravotnictvi-mz-k-clanku-zapsaneho-spolku-koridor-d8-obce-proti-nove-protihlukove-vyhlasce-tlaci-na-jeji-zruseni-a-pr/.

Pokud jde o vysokorychlostní železnice, je hluk obzvláště znepokojivý, protože má široké spektrum. Pochází především z víření vzduchu kolem pantografu, které se pohybuje od 200 Hz do 5 kHz a roste se čtvrtou mocninou rychlosti vlaku. U rychlodrážních železnic mohou protihluková opatření zvýšit náklady na trať až o 30 %.

(Například zhruba stejně dlouhý projekt HS2 ve Velké Británii má dobrá protihluková opatření. V roce 2010 byly odhadované náklady přibližně 32 miliard liber (963,65 miliardy Kč). Do roku 2019 se tato částka zvýšila na 88 miliard liber (2,654 bilionu Kč). Od té doby se náklady stabilizovaly, protože východní část byla vyřazena. Na přesný rozpis těchto údajů čekáme od společnosti HS2.)

O tomto tématu se dozvíte zde: https://vrt.wtf/2021/11/17/aerodynamicky-hluk-je-pri-rychlostech-nad-250-km-hod-dominantni/.

Z toho vyplývá zajímavý závěr o skutečných nákladech. Pokud současné studie proveditelnosti VRT[10]https://vrt.wtf/2023/06/04/ceske-studie-proveditelnosti-vrt/ nepočítají s protihlukovými stěnami a potlačením hluku, nemůžeme dojít k závěru, že bylo vynecháno až 30 % nákladů na trať? A pokud ano, můžeme s určitou mírou jistoty říci, že pokud lze věřit poměru BCR 7:1 pro tlumení hluku, který stanovila EU, pak by se v současnosti uváděné náklady na trať VRT měly vydělit polovinou a tato chybějící část by se měla vynásobit sedmi, aby se zjistily skutečné náklady na chybějící tlumení hluku v socioekonomickém vyjádření. Tolik k “širším ekonomickým přínosům”; ve skutečnosti se jedná o širší skryté náklady.

Vynecháním odpovídajících opatření proti hluku se skutečné náklady na projekt stávají až dvakrát vyššími, než je uvedeno ve studiích proveditelnosti; výsledek manipulace se studií tedy určuje ten, kdo má proces pod kontrolou. Z toho vyplývá potřeba přísného a nezávislého dohledu.

Souhrn

Argumenty českého ministerstva zdravotnictví jsou v rozporu s WHO, zprávou EU Phenomena a nedávnou zprávou Evropské komise.

Pokud vláda nebere v úvahu ekonomické náklady daňových poplatníků a širší ekonomiky spojené s hlukovou zátěží, může zvýšení přípustných hladin dB vést k úsporám nákladů na rozvoj infrastruktury.

Zvýšení hladin dB totiž umožňuje, aby širší oblast v okolí infrastruktury byla osvobozena od náhrady případných vzniklých škod, a je tak méně potřeba zajišťovat pro tyto osoby protihlukové bariéry.

Rozšířením zóny, kde není vyžadována kompenzace nebo povolen rozvoj, může vláda účinně snížit viditelnou finanční zátěž spojenou s projekty infrastruktury.

Takový postup ignoruje výsledné náklady na zdraví i produktivitu v ekonomice a odkládá je. Přesouvá je z rozvahy infrastrukturního projektu do pozdější, ale větší socioekonomické zátěže, kterou je obtížné přiřadit.

Koridor D8 založil petici. https://e-petice.cz/petitions/stop-navyseni-hluko užvych-limitu-1.html.

Prosím, podepište ji.

Senát PČR. Tiskový briefing ke Kulatému stolu: Změkčení hlukových limitů:

https://www.senat.cz/informace/galerie/videogalerie/video.php?id=1111

References