Vlny reforem na železnici: Budoucnost vysokorychlostních tratí v České Republice v době regulačních zmatků
V rozvíjejícím se sporu v rámci českého železničního sektoru, do něhož je zapojeno Ministerstvo dopravy a národní železniční regulační úřad ÚPDI [1]https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9A%C5%99ad_pro_p%C5%99%C3%ADstup_k_dopravn%C3%AD_infrastruktu%C5%99e (Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře), se situace dále komplikuje možným spěchem v legislativních procesech. Tento vývoj se týká odvolání předsedy ÚPDI Pavla Kodyma, následného plánu na zrušení ÚPDI a prodeje státních pozemků státu jako dotačního mechanismu.
Pozadí a události
V rámci postkomunistické restrukturalizace železničního systému České republiky zdědila společnost České dráhy a.s., česká státní železniční společnost, významný pozemkový majetek, včetně pozemků pod železničními tratěmi a v jejich blízkosti. Stalo se tak po oddělení železničního provozu od správy infrastruktury, což vedlo ke vzniku Správy železnic (SŽ), která byla vyčleněna pro správu železniční infrastruktury.
České dráhy (ČD) jednají o prodeji pozemků pod železničními tratěmi a v jejich okolí na zhruba tisíci místech, Správě železnic (SŽ). ČD i SŽ působí v podstatě v gesci ministerstva dopravy. Došlo však k neshodě v ceně, neboť České dráhy ocenily pozemky na 20 miliard korun, zatímco Správa železničnic pouze na 6 miliard. O posouzení byl požádán nezávislý znalecký ústav. České dráhy pak za užívání pozemků v letech 2017 až 2021 vyfakturovaly Správě železničnic přibližně 3 miliardy korun. [2]https://www.railtarget.eu/technologie-a-infrastruktura/spor-mezi-cd-a-spravou-zeleznic-hadaji-se-o-miliardy-1453.html [3]https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-je-to-nezakonne-napsal-do-bruselu-ministr-mu-zrusil-urad-231391.
ÚPDI konstatoval, že tímto jednáním došlo k porušení evropského práva s tím, že České dráhy nemohou z příjmů z pozemků financovat provoz vlaků, protože by tím získaly nespravedlivou výhodu oproti konkurenci. Úřad proto uložil Českým drahám za vystavení této faktury maximální pokutu ve výši jednoho milionu korun. Předseda úřadu Pavel Kodym upozornil Evropskou komisi na možné protiprávní zvýhodnění Českých drah prostřednictvím tohoto obchodu s pozemky a placení nájemného a požádal ji o stanovisko k této záležitosti.
Zrušení ÚPDI
Ministerstvo dopravy ČR v čele s ministrem Martinem Kupkou oznámilo plány na zrušení ÚPDI s odůvodněním snížení byrokratické zátěže a úspor nákladů. Tento krok má vstoupit v platnost od 1. ledna 2024.
Odvolání Pavla Kodyma
Odvolání Kodyma těsně před začátkem jeho druhého funkčního období přišlo krátce poté, co vyjádřil Evropské komisi obavy z výše uvedené transakce. Kodymův dotaz se týkal toho, zda tato transakce, zahrnující prodej a pronájem zděděných nemovitostí Českých drah, nemůže představovat nedovolenou státní podporu, která by mohla vychýlit konkurenční prostředí ve prospěch Českých drah.
Rozsudek soudu a právní důsledky.
- Verdikt soudu o odvolání Kodyma: Český soud shledal nejmenování Kodyma za nezákonné a potenciálně odvetné. Soud uznal Kodyma jako whistleblowera, právně chráněného za jeho činy, které zpochybňovaly legalitu transakce s ČD.
- Obavy o nezávislost regulace: Plán sloučit ÚPDI s antimonopolním úřadem vyvolal značné obavy o budoucnost nezávislé regulace železnic v České republice.
Urychlená legislativa
V reakci na rozhodnutí soudu a okolní kontroverze Parlament ČR pokračuje v legislativním procesu, který má zrušit ÚPDI. Někteří pozorovatelé označili tento proces za potenciálně uspěchaný, postrádající hloubkovou diskusi a kontrolu, která se obvykle v legislativních procesech očekává, zejména u záležitostí významného veřejného zájmu a regulačních dopadů.
Ministr Kupka totiž jako poslanec, nikoliv jako ministr, navrhl zrušení ÚPDI a převedení jeho funkcí na antimonopolní úřad. Způsob tohoto kroku obcházel standardní ministerský postup, který obvykle zahrnuje rozsáhlé interní konzultace a přezkumy ministerstva před podáním legislativních návrhů. Tuto odchylku kritizovaly protikorupční organizace jako Transparency International a Oživení, které zdůraznily obavy z toho, že ministerstvo při takto významných regulačních změnách obchází zavedené vládní procesy. (Oživení [4]https://oziveni.cz/ je česká nevládní organizace právníků a analytiků, která se zaměřuje na podporu transparentnosti, odpovědnosti a ochranu oznamovatelů korupce).
Reakce průmyslových a advokačních skupin
Organizace jako ALLRAIL vyjádřily nad tímto vývojem znepokojení a považují zrušení ÚPDI za krok zpět k transparentním a spravedlivým regulačním postupům na železničním trhu EU. Transparency International (TI) a Oživení se vyjádřily skepticky k rozhodnutí zrušit regulátora železnic ÚPDI a převést jeho funkce na antimonopolní úřad.
Tento přechod vyvolává otázky ohledně schopnosti antimonopolního úřadu efektivně řešit tyto specializované záležitosti bez integrace zkušených pracovníků ÚPDI. Vysvětlení Ministerstva dopravy, že tato reorganizace povede k úspoře nákladů, se zdá být sporné. Ani Soudní dvůr tento argument nepřijal.
Složitost problematiky regulace železniční dopravy vyžaduje specifické odborné znalosti a bez zachování kvalifikovaných pracovníků ÚPDI může antimonopolní úřad čelit značným problémům při dodržování stejných standardů v dohledu a spravedlnosti v železničním sektoru.
Nick Brooks, generální tajemník Alliance of Passenger Rail New Entrants (AllRail), říká: ‘Je to docela neuvěřitelné, pokud je to pravda, že jako nezávislý železniční regulátor jste propuštěni, protože odmítáte jednat zaujatě a místo toho pokládáte platné otázky ohledně plateb, které prospívají výhradně pouze jednomu provozovateli na konkurenčním trhu.’ [5]https://www-railjournal-com.translate.goog/policy/czech-republic-to-abolish-rail-regulator/?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=en-US&_x_tr_pto=wapp/
Širší důsledky & vysokorychlostní železnice (VRT)
Tento případ zdůrazňuje kritické otázky týkající se vládní transparentnosti, nezávislosti regulace, ochrany whistleblowerů a dodržování směrnic EU. Zároveň vyvolává otázky o souladu národních akcí s předpisy EU a celkové integritě regulace konkurenčního trhu v Evropské unii.
Prodej železničních pozemků ze silně zadlužených Českých drah (ČD) Správě železnic (SŽ) (oba státní podniky) a zrušení ÚPDI (Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře) by mohly mít významné důsledky pro český železniční sektor. Pokud SŽ získá nemovitosti kolem tratí za značnou cenu, mohlo by to pro všechny provozovatele znamenat nutnost zvýšení poplatků za pronájem tratí, aby se jim výdaje vrátily. Nebo, pokud tyto náklady znamenají další státní prostředky pro SŽ, vypadá to v podstatě jako fiskální manévr – přidělení prostředků SŽ jen proto, aby zaplatily ČD – to vše za majetek, který je ve vlastnictví státu. Bez ohledu na to by toto financování ČD mohlo představovat nedovolenou státní podporu vlastnímu vládnímu subjektu na úkor konkurentů. To je jádro věci.
Bez regulačního dohledu ÚPDI by mohl být odpor proti takovým dotacím nebo zvyšování poplatků menší, což by mohlo ovlivnit spravedlnost a konkurenceschopnost trhu.
Rozvíjející se události mají několik důsledků pro zahraniční investory, kteří zvažují investice do vysokorychlostní železnice v České republice. Regulační nejistota a právní a politická rizika, zdůrazněná potenciálním zrušením ÚPDI a odvoláním jeho prezidenta, mohou signalizovat nestabilitu v železničním sektoru. Obavy o spravedlnost trhu a dodržování regulačních předpisů EU by mohly odrazovat od investic kvůli obavám z protikonkurenčních praktik a nesouladu s předpisy EU. Provozní efektivita a spolehlivost infrastruktury, klíčové pro vysokorychlostní železnici, by také mohly být těmito změnami ovlivněny. Navíc otázky vládní transparentnosti, nezávislosti regulace a ochrany whistleblowerů jsou pro investory stále důležitější a ovlivňují celkovou atraktivitu investičního prostředí.
Pro další podrobnosti o této složité situaci, včetně rozsudku soudu a jeho širších důsledků, se odkazujte na články na ALLRAIL [6]https://www.allrail.eu/mediaposts/czech-republic-will-the-rail/ a Seznam Zprávy [7] … Continue reading.
References