Náklady na osobní železniční dopravu v ČR a výstavbu VRT

Osobní železniční doprava v České republice aneb kolik nás to vlastně stojí?! A jak výstavba VRT zatíží státní rozpočet?

Osobní železniční doprava je podporována dvojím typem dotací:

1.  Je dotována údržba  a investice  do železniční infrastruktury, kterou má na starosti Správa  železnic (SŽ).

Dle Ročenky dopravy za rok 2022 ^[1]https://www.sydos.cz/cs/rocenka-2022/ investice do železniční infrastruktury ze státního rozpočtu prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) dosáhly 42,7 mld. Kč. Dalších 17,3 mld. bylo utraceno za údržbu a opravy železničních tratí. Celkem tedy bylo ze státního rozpočtu do železniční infrastruktury vynaloženo cca 60 mld. Kč. Výroční zpráva Správy železnic za rok 2022 ^[2]https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/156465524/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1va+2022/06df59a1-94fa-4360-85b7-a0c7dc6bc129 uvádí dokonce téměř 61 mld. Kč.

V současné době státní dluh přesahuje 3 biliony Kč a je reálně nesplatitelný. Přesto představitelé širokého politického spektra bez jakékoliv zodpovědnosti k občanům naší země prosazují další bilionové investice, přičemž ta do VRT je bezpochyby ekonomicky nenávratná.

Jak dále vyplývá z Výroční zprávy Správy železnic za rok 2022 ^[3]https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/156465524/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1va+2022/06df59a1-94fa-4360-85b7-a0c7dc6bc129, tržby za použití železniční dopravní cesty a za přidělenou kapacitu (poplatek za přejezd vlaku po kolejích) činily necelé 4 mld. Kč.

Co z toho vyplývá? Každá 1 Kč tržeb v roce 2022 byla dotována ze státního rozpočtu částkou 15Kč.

2.  Dotace  dopravcům jako dodavatelům veřejné služby, z nichž největší  jsou České  dráhy (ČD),  které zajišťují převážnou část osobní železniční  dopravy.

Výroční zpráva ČD za rok 2022 ^[4]https://www.ceskedrahy.cz/sites/default/files/soubory-ke-stazeni/financni-zpravy/vyrocni-zprava_2022.pdf ukazuje, že z celkových tržeb ČD za osobní dopravu ve výši necelých 27 mld. Kč představovaly provozní dotace více než 16,8 mld. Kč. Od státu čerpaly ČD 4,5 mld. Kč a dalších 12,3 mld. od krajů. I přes vysoké dotace byly ČD v roce 2022 ve ztrátě 128 mil. Kč.

Podle Dopravní ročenky 2022 ^[5]https://www.sydos.cz/cs/rocenka-2022/ dosáhly celkové dotace do osobní železniční dopravy 19,2 mld. Kč, z toho 5,4 mld. Kč ze státního rozpočtu a dalších 13,8 mld. Kč z rozpočtu krajů.

V roce 2022 železniční osobní doprava přepravila necelých 174 milionů cestujících, v osobokilometrech to přestavuje hodnotu 9 500 milionů osobokilometrů ^[6]https://www.sydos.cz/cs/rocenka-2022/. Co z výše uvedených čísel vyplývá?

Pokud vezmeme v úvahu pouze dotace dopravcům (úhrady od odběratelů veřejné služby), znamená to, že každý jeden cestující byl v roce 2022 dotován částkou 110 Kč a každý jeden km cesty pak byl dotován cca 2 Kč. Při současné ceně jízdenky na železnici asi 2 Kč/1 km jízdy to znamená, že cestující platili zhruba polovinu nákladů dopravce a druhá polovina byla dotována.

Pokud vezmeme celkové dotace do železnice (Investice, opravy a údržba, úhrada od odběratelů veřejné služby) ve výši 79,3 mld., pak byl v roce 2022 každý jeden cestující dotován částkou 455 Kč a každý 1 km jízdy dotován částkou cca 8,3 Kč. To znamená, že na cca 2 Kč současného jízdného připadalo více než 8 Kč dotací. Lze říci, že 1 km jízdy vlakem stál v roce 2022 cca 10 Kč a cestující tak vlastně platil pouze 20 % skutečné ceny.

Jak železniční doprava zatěžuje státní rozpočet

Ekonomové udávají náklady na jednotlivé kapitoly rozpočtu v procentech HDP (hrubý domácí produkt). Pojďme se ale podívat na to, kolik procent z příjmů státního rozpočtu dotace do železniční dopravy představují.

V roce 2019, ještě před „Covidem“, dotace do železniční dopravy představovaly pouze necelá 3 % příjmů státního rozpočtu (44,3 mld. z celkových přijmů 1 523 mld.). V roce 2022 dotace do železniční dopravy představovaly již 4 % příjmů státního rozpočtu (65,5 mld. z celkových příjmů 1 624 mld.) ^[7]https://www.sydos.cz/cs/rocenka-2022/. Od roku 2020 jsou naše rozpočty silně deficitní, což znamená, že si musíme na výdaje půjčovat, tzn., že i dotace do železnice jsou zatíženy úrokovou sazbou.

Výstavba vysokorychlostních tratí (VRT)

Dle našich čelních politických představitelů je výstavba VRT velká výzva, jak se začlenit do Evropy. Kolik nás to ale bude stát? Původní rozpočet na síť VRT byl 450 mld. Kč a s 30% rezervou pak asi 600 mld. Dnes politiky rozšířená síť má rozpočet 800 mld. ^[8]https://zdopravy.cz/stat-hleda-800-miliard-korun-na-vysokorychlostni-trate-138422/. Dle Asociace pro rozvoj infrastruktury pak časová cena byla v roce 2023 kalkulována na 1 250 mld. Kč ^[9]https://www.sudop.cz/admin-data/storage/get/368-12_tomas-janeba-financovani-vrt.pdf. Peníze na takovou investici ale stát nemá.

Z Evropské unie můžeme počítat s dotací řádově desítek miliard Kč ^[10]https://zdopravy.cz/stat-hleda-800-miliard-korun-na-vysokorychlostni-trate-138422/. Zbytek budeme muset zaplatit z našich daní postupně ve formě zelených dluhopisů anebo projektů PPP (investice privátního kapitálu), které ale představují pouze odklad splátek v čase. Je ale otázkou, jak se privátní investoři pohrnou do investice, která je bez silných dotací reálně ztrátová – viz první odstavce článku. PPP projekty také znamenají zadlužování budoucích generací.

Pan ministr Kupka plánuje, že v příštích 10 letech by mělo jít do dopravní infrastruktury 2,8 bilionu Kč a do roku 2050 pak celkem 5,1 bilionu Kč ^[11]https://www.idnes.cz/ekonomika/doprava/silnice-investice-desetilety-plan-zeleznice-rychlovlaky-kupka.A230627_104456_eko-doprava_cfr. V současné době je ročně do dopravní infrastruktury investována částka cca 150 mld. Dle záměru ministra Kupky to bude ale v příštích 10 letech v průměru cca 280 mld. Kč ročně. Při současné inflaci a růstu HDP bude tato částka, dle mého odhadu, představovat asi 12 % příjmu státního rozpočtu.

Již dnes si SFDI půjčuje na investice do dopravní infrastruktury částku více než 20 mld. Kč ročně od Evropské investiční banky (EIB) mimo státní rozpočet ^[12]https://www.sudop.cz/admin-data/storage/get/357-1_zbynek-horelica-financovani-zeleznicni-infrastruktury-z-rozpoctu-sfdi.pdf. Jak nám bylo sděleno na jednání v Senátu ČR v březnu 2022, dotace z EU na uznatelné investiční výdaje při stavbě VRT dosahují maximálně 30 %. Zbytek z celkové předpokládané časové ceny 1 250 mld. Kč bude muset být řešen formou PPP projektů nebo formou dluhopisů. 800 mld. Kč nezbytně investovaných státem při 3% úroku znamená 24 mld. Kč ročně jen na obsluhu tohoto dluhu a k tomu samozřejmě budou nabíhat úroky z úroků. Z výše uvedených kalkulací vyplývá, že projekt VRT zvýší zadlužení státu o minimálně vyšší stovky miliard až 1 bilion Kč.

Kromě projektu VRT, ale naše vláda plánuje také výstavbu jaderných elektráren s celkovou investicí v čase více než 2 biliony Kč. Bude nutné také vybudovat záložní plynové zdroje na výrobu elektrické energie za zelené zdroje (u nás zejména fotovoltaika). Masivně se také investuje do zbrojení.

Je žádoucí se ptát našich politických představitelů, kde na projekty s bilionovými rozpočty vezmou peníze.

V současné době státní dluh přesahuje 3 biliony Kč a je reálně nesplatitelný. Přesto představitelé širokého politického spektra bez jakékoliv zodpovědnosti k občanům naší země prosazují další bilionové investice, přičemž ta do VRT je bezpochyby ekonomicky nenávratná.

Jan Mikulka