Pravda o vysokorychlostních železnicích: Mezi politikou a etikou

[English]

V České republice čelí projekt vysokorychlostní železnice značné a stále větší kontrole. Drážní úřad výrazně nadhodnotil počty cestujících a ekonomické přínosy a zároveň podhodnotil náklady, což vedlo k nejisté finanční situaci vlády. Po sobě jdoucí vlády, které projekt agresivně prosazovaly, se nyní ocitají v úzkých. Byly nastaveny vysoké nároky, takže je politicky neudržitelné stáhnout podporu, přestože si uvědomují potenciální katastrofální dopad na národní ekonomiku. Mediální podpora zdánlivě znemožnila včasné zastavení projektu a zřejmě posunula politické priority směrem k sebezáchově politiků před veřejným blahem.

Strategie financování tohoto projektu zahrnuje vydávání dluhopisů s možností jejich refinancování při splatnosti. Tento přístup však vyvolává etické a praktické obavy. Opakované refinancování dluhu bez řešení fiskálních nerovnováh může podkopat důvěru na trzích, zvýšit náklady na půjčky a riskovat dluhovou spirálu. Navíc úmyslné zvyšování ekonomiky za účelem snížení reálné hodnoty dluhu by mohlo drasticky snížit kupní sílu občanů, zejména důchodců a lidí s pevnými příjmy, a potenciálně destabilizovat ekonomiku.

Vstupování do dluhu za účelem utrpění ztráty je široce považováno za finančně nezodpovědné, zejména když byly faktory ‘veřejného zájmu’ zkresleny.

Vláda také zvažuje financování projektu prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). To představuje riziko buď zavádění investorů ohledně jeho životaschopnosti, nebo závazek pokrýt jakékoli budoucí ztráty, což by zatížilo veřejné zdroje a porušilo očekávané standardy transparentnosti a odpovědnosti.

Tato situace není pouze finanční dilema, ale také hluboká etická otázka. Zdá se, že opakované vlády dávají přednost politickému přežití před ekonomickým blahobytu země, přičemž opomíjejí základní principy české ústavy, jako je podpora veřejného zájmu a zajištění blaha občanů.

Politici musí čelit nedostatkům projektu. Jak poznamenal filozof Schopenhauer, nové pravdy často čelí posměchu a odporu, než budou přijaty. Uznání a náprava těchto nedostatků jsou zásadní pro ekonomické zdraví země.

Tento místní problém odráží širší fiskální problémy v Evropské unii, zejména špatné hospodaření s fondem pro obnovu po Covidu ve výši 723 miliard eur ^[1]https://www.telegraph.co.uk/business/2024/04/13/even-remainers-cannot-deny-this-benefit-of-brexit/. EU úspěšně získala finanční prostředky prostřednictvím emisí dluhopisů pro své úsilí o obnovu Covid, ale ukázalo se, že správné využití těchto prostředků je náročné. Nedávné události poukazují na obavy: Italská policie zatkla v celé EU více než 20 osob, které údajně zpronevěřily více než 600 milionů EUR, přičemž byly zabaveny luxusní předměty jako Lamborghini a Rolexky. Kromě toho řecké orgány vyšetřují přidělení 2,5 miliardy eur několika telekomunikačním společnostem, což vyvolává další podezření na rozsáhlé zneužívání fondů. Tyto incidenty naznačují hlubší problémy, jejichž příkladem jsou zpoždění velkých projektů, jako je most mezi Sicílií a vnitrozemím. EU nyní stojí před nelehkým úkolem tyto případy důkladně vyšetřit a vypořádat se s potenciálně významnými nenávratnými finančními ztrátami. Nevyhnutelná politická odezva bude následovat, pokud bude nakonec třeba vrátit vypůjčené miliardy převážně německých a nizozemských daňových poplatníků a pokud se odhalí rozsáhlá korupce. Zejména proto, že EU zvažuje zavedení dodatečných daní na pokrytí těchto nákladů.

Ať už bude výsledek jakýkoli, ohrožuje to další iniciativy EU, včetně projektů vysokorychlostních železnic, které jsou pod drobnohledem kvůli pochybnému poměru nákladů a přínosů. Ten se obvykle pohybuje kolem 1:1, přičemž skutečný poměr je často mnohem horší. Tyto projekty jsou často mylně prezentovány jako klíčové pro hospodářskou integraci, avšak mohou sloužit především k maximalizaci zisku velkých stavebních společností na úkor daňových poplatníků.

Vstupování do dluhu za účelem utrpění ztráty je široce považováno za finančně nezodpovědné, zejména když byly faktory ‘veřejného zájmu’ zkresleny.

Jak řekl Abraham Lincoln: ‘Odpovědnosti za zítřek se nevyhnete tím, že se jí vyhnete dnes’.